Historie a současnost

 

Vizualizace fasády porodnice (1898) Současná podoba budovy porodnice

Autor: prof. MUDr. Radovan Pilka, Ph.D.

Plných 120 let své existence si v minulém roce připomněla Porodnicko-gynekologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc. Historie gynekologie a porodnictví je v Olomouci neodmyslitelně spojena s historií university, resp. Lycea – a to od roku 1778 – 1848, od té doby do roku 1875 s osudy ústavu medicínsko-chirurgického. Tato škola vychovávala městské a venkovské ranhojiče a také školila porodní babičky. Babická škola byla k universitě připojena už v roce 1778 a vyučovalo se na ní z počátku jen německy, česká výuka babictví na lyceu byla zahájena v roce 1804. Rozhodující význam pro učení medicínsko-chirurgické bylo založení nemocnice roku 1786 v bývalém klášteře minoritském, jejíž úřední název byl „Zaopatřovací ústav, porodnice a nalezinec“. V roce 1899 se babická škola s výukou v německém a českém jazyce přestěhovala i s porodnicí do areálu nově vybudované nemocnice v Nové ulici, dnešní fakultní nemocnice. V té době se odehrávalo 90 procent porodů v domácnostech, regionální nemocnice nesměly podle dobových předpisů rodičky přijímat a v souvislosti s porodem umíralo v českých zemích ročně až pět set žen.

Porodnice zahájila svou činnost v prosinci 1899 a MUDr. EDUARD FRANK, který se stal prvním primářem porodnice, vykonával v letech 1906 – 1919 i funkci ředitele nemocnice. V roce 1921 na místo primáře přišel z Brna DOC. JIŘÍ TRAPL. Profesor Trapl, legenda českého porodnictví, dlouho formoval československou gynekologii, téměř po dobu dvou generací. Těžiště a vrchol jeho vědecké a pedagogické činnosti byly v ÚPMD v Praze – Podolí. Avšak jako osobnost se začal vyvíjet a růst v moravském prostředí. Jedním z prvních vrcholů jeho vědecko-pedagogických aktivit je monografie „Tuberkulosa ženských rodidel“, jejíž praktická část, kterou se v roce 1923 habilitoval na MU v Brně pro obor porodnictví a gynekologii, byla provedena na olomoucké prosektuře. V roce 1933 odešel doc. Trapl do Prahy a na jeho místo nastoupil PROF. OTOKAR BITTMANN, který v roce 1934 obnovil babickou školu zrušenou v roce 1920 a založil novorozenecké oddělení. Život profesora Masarykovy univerzity v Brně a primáře porodnicko-gynekologického oddělení Zemských ústavů v Olomouci Otokara Bittmanna předznamenala na jedné straně praxe chirurga v lazaretech na srbské a ruské frontě 1. světové války, kde viděl umírající vojáky, a na druhé straně stáž na vídeňské gynekologické klinice v roce 1917, kde pomáhal na svět novému životu. Jeho oblíbenou disciplínou bylo porodnictví. Obíral se hlavně snahami o lékařské vedení porodu, ať již jde o jeho zkrácení, porod bezbolestný, nebo porod vyprovokovaný. Byl vynikajícím operatérem, pedagogem a zároveň provozoval vrcholově automobilový sport. Soupeřem mu byl například i legendární Louis Chiron nebo manželé Junkovi. Po začátku okupace byl jako výjimečný odborník vyhledáván manželkami prominentních Němců. Jeho pověst ještě vzrostla, když byl Hitlerovým hlavním stanem vyzván, aby přijal na oddělení ženu Hitlerova osobního lékaře Theodora Morella. Svého výsadního postavení využíval O. Bittmann při ilegální podpoře partyzánské skupiny Jermak – Porošina. Ošetřoval její členy a dodával jim léky. Na svém oddělení hospitalizoval v letech 1944 – 1945 židovky, které odmítl vydat Gestapu. Stejně tak chránil dívky ročníku 1924 před nasazením v Říši. Podle svědectví pacientek z té doby byl Otokar Bittmann nejen charakterním, ale i elegantním mužem, kterého obdivovaly. Více o osobnosti Otokara Bittmanna v samostatném článku ZDE.

Po náhlé smrti v roce 1945 jej vystřídal opět brněnský DOC. VLADIMÍR VAŠEK. Ten zřídil v suterénu vedle laboratoře i malý zvěřinec, který umožňoval provádět na klinice biologické testy na těhotenství. Po jeho nástupu na kliniku dochází k nárůstu procenta císařských řezů z tehdy obvyklých 1,0 – 1,5% na hodnoty 3,5 – 5,0%, při současném snížení úmrtnosti takto narozených dětí. Od roku 1951 se pod jeho vedením začínají provádět organizované „depistáže rakoviny ženských rodidel“. Ve stejném roce odchází doc. Vašek do Ostravy a poté do Prahy na ÚPMD. Roku 1957 se doc. Vašek stává prvním předsedou české katedry Ústavu pro doškolování lékařů (ÚDL) a současně prvním předsedou atestační komise (později IPVZ). V listopadu roku 1951 nastoupil do funkce přednosty kliniky PROF. JAN MARŠÁLEK. V roce 1933 se stal primářem gynekologicko-porodnického oddělení a poté prvním přednostou hradecké gynekologicko-porodnické kliniky. Kliniku rychle přivedl k plnému rozkvětu a v r. 1947 byl jmenován řádným profesorem. Hradecká lékařská fakulta se však v r. 1951 změnila ve Vojenskou lékařskou akademii, a Maršálek, který tak musel změnit působiště odešel do Olomouce. V roce 1954 vybudoval prof. Maršálek na klinice vlastní rentgenové pracoviště . V této době se soustřeďoval výzkumný zájem na zavádění nových diagnostických metod u tuberkulózy ženských rodidel a na sledování a hodnocení výsledků léčby zánětů antibiotiky ve spolupráci s ústavem patologické anatomie. Zahájilo se vyšetřování mužské neplodnosti a kompletní sexuologické vyšetření ve spolupráci s ústavem lékařské chemie. Docenil rovněž význam cytologie a začínající kolposkopie. Rozšířil proto stávající klinickou laboratoř o biochemickou a hormonální část. Podmínky pro pedagogickou práci se budovaly od základu. Z vyučovacích pomůcek babické školy bylo možno použít pouze porodnický fantom a projekční přístroj na diapozitivy. V polovině roku 1958 se začalo konečně s přestavbou a rekonstrukcí a klinika se přestěhovala na provizorní pracoviště do olomoucké městské části Řepčín.

Od 1. ledna 1959 byl vedením celé kliniky pověřen DOC. EDUARD LINDNER. Odborně byl zájem pracoviště zaměřen na výzkum pozdní gestózy, diagnostiky prekanceróz hrdla děložního a chirurgické léčby sterility. Dva roky poté se přestěhovala klinika do renovované budovy. PROF. FRANTIŠEK GAZÁREK převzal vedení v roce 1962 a v čele kliniky pak stál až do roku 1983. Kromě funkce přednosty kliniky vykonával po dvě funkční období též funkci rektora UP Olomouc. Vůdčími vlastnostmi prof. Gazárka byly vždy činorodost a pracovitost. Svůj odborný zájem zaměřil zejména na problematiku předčasného porodu a možnosti snižování perinatální morbidity a mortality. Olomoucká klinika patřila pod jeho vedením k pracovištím, kde se prvně zavedly nové diagnostické metody, jako byl ultrazvuk, nebo radioimunologické stanovení hCG. V osmdesátých letech se začíná na klinice rozvíjet nová disciplína - asistovaná reprodukce. Zmýlil se snad jen v oblasti gynekologické endoskopie, kterou nepovažoval za perspektivné směr a proto byla v Olomouci zavedena až poměrně pozdě. Byl rovněž velkým propagátorem česko-slovenské vzájemnosti. Jeho velkou zásluhou bylo obnovení zájmu o život a dílo Prof. Františka Jana Mošnera, asistenta profesora Antonína Jungmanna, profesora porodnictví na medicínsko chirurgickém učilišti v Olomouci a prvního českého profesora porodnictví na Moravě. Novým přednostou kliniky se stal v roce 1983 PROF. JIŘÍ POHANKA, který po jedno funkční období zastával též funkci děkana lékařské fakulty. Pod jeho vedením se na klinice rozvíjí zejména možnosti klinického vyšetřování tumor markerů u karcinomu ovaria. Revoluce v roce 1989 přinesla změnu i ve vedení kliniky. 

Na základě konkurzního řízení byl do funkce přednosty kliniky ustanoven doc. Kudela, který byl v roce 1995 jmenován profesorem. PROF. MILAN KUDELA zavádí na klinice díky svým zkušenostem ze svého expertizního pobytu na Maltě provádění císařských řezů z Pfannenstielovy incise a vaginální operační přístup při provádění hysterektomií. Spolu s urology se zabývá problematikou paraaortální lymfadenektomie a lymfatického mapování peroperační radionavigací. Jako jeden z prvních v Československu publikuje úspěšnou léčbu trofoblastické nemoci chemoterapií a spolupracuje na projektu celostátní jednotné dispenzarizace a léčbě trofoblastické nemoci. Velmi živě se zajímá o urogynekologickou operativu a možnosti minimálně invazivní chirurgie a zavádí na klinice Miyazakiho kolposuspenzi. Paralelně s ÚPMD provádí první hysteroskopické zákroky v České republice, včetně ablace endometria. Publikuje prioritní práce o riziku fluid overload syndromu a riziku diseminace karcinomu endometria při hysteroskopii s ohlasem v zahraniční literatuře. Klinika doznala pod jeho vedením zásadních stavebních úprav, byly vybudovány nové porodní a operační sály včetně jednotky intenzivní péče. Byla rozvíjena spolupráce se zahraničními pracovišti a zejména s porodnickou gynekologickou klinikou univerzity v Lundu ve Švédsku.  Kromě již zavedené české výuky porodnictví a gynekologie byla zahájena výuka mediků v anglickém jazyce.

Od roku 2004 byl zástupcem přednosty pro LP PROF. RADOVAN PILKA, který v roce 2009 převzal vedení kliniky. Klinicky jej do značné míry formoval jeho více než roční pobyt ve Francii a vědecky více než dvouletá práce v laboratoři ve švédském Lundu, kde obhájil Ph.D. Pod jeho vedením se porodnicko gynekologická klinika v Olomouci stává prvním univerzitním pracovištěm gynekologické robotické chirurgie v ČR a od roku 2018 výukovým (case observation) evropským centrem pro robotickou gynekologickou chirurgii. Současně se prof. Pilka intenzivně věnuje práci na modernizaci stávající budovy a jejího vybavení. Od roku 2009 do současnosti byla provedena rekonstrukce JIP a operačních sálů kliniky, bylo vybudováno ambulantní centrum péče o matku a dítě, byla provedena celková revitalizace centra asistované reprodukce s kompletní rekonstrukcí embryologické laboratoře, rekonstrukcí odběrového sálku a zavádění preimplantační diagnostiky a vitrifikace. Byla provedena restrukturalizace perinatologického centra, s vybavením centra fetální medicíny a ultrazvukové diagnostiky. V rámci operativy bylo zavedeno provádění kompletního spektra minimálně invazivních zákroků včetně onkogynekologických, urogynekologických, výkonů rekonstrukční pánevní chirurgie a operační léčby hluboké endometrózy. Na porodním sále je standardizováno samostatné vedení fyziologického porodu porodními asistentkami, využití epidurální analgezie, entonoxu, zavedeno provádění císařských řezů na hybridním operačním sále s možností profylaktického zavedení embolizačních katetrů do pánevního krevního řečiště. V rámci výuky bylo založeno simulátorové centrum Centesimo v prostorách teoretických ústavů, obhájena EBCOG akreditace, byla vydána učebnice a skripta gynekologie a porodnictví. Díky financím z IROP programů byla klinika v průběhu posledních tří let prakticky zcela technologicky dovybavena. Klinika je zapojena do řady mezinárodních multicentrických výzkumných studií zaměřených na minimálně invazivní chirurgii, léčbu gynekologických zhoubných nádorů, pánevní rekonstrukční chirurgii, receptivitu endometria, poruchy placentace, preeklampsii a růstovou restrikci plodu. 

Literatura

  1. https://www.pametnaroda.cz/cs/hrbek-tomas-20160211-0. In; 2016.
  2. Gazárek, F., Hošek, E., Němečková J., Šantavý, F., Ženíšek, L.: František Jan Mošner. Olomouc: Univerzita Palackého; 1984.
  3. Hejtmánek, M., Hladký, R., Hlůza, B., Malíšek, V.: Zakladatelé a pokračovatelé. Olomouc: Univerzita Palackého; 1996.
  4. Navrátil, J., Šimánek, V., Komenda, S., Slavětínský, M.: 40 let lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc: Univerzita Palackého; 1986.
  5. Polívková, K.: Historie olomouckého porodnictví. Československá Gynaekologie 1956;XXI-XXXV:411-417.
  6. Vránová, V.: Historie babictví a současnost porodní asistence. Olomouc: Univerzita Palackého; 2007.
Eduard Frank Jiří Trapl Otokar Bittmann Vladimír Vašek Jan Maršálek
Eduard Lindner František Gazárek Jiří Pohanka Milan Kudela Radovan Pilka